S L Ů Ň A T A

Informace:

  • Aktualizováno: 24.2.2013

Záložky

INFORMACE ZE ŽIVOTA SLŮŇAT

V průběhu školního roku 2013/2014 se Slůňata vydávala na průzkumnické výpravy do vzdálenějšího okolí. Pozorovali jsme jedno konkrétní místo a jeho proměny ve čtyřech ročních obdobích. Naše trasa vedla z Dobřan přes starý most do Dobřánek a dále mezi zahrádkami až ke kapličce na Kamínku. Na podzim tu na nás čekala hromada barevného listí, spadaných kaštanů a jiných plodů podzimu, sklizené, ještě kvetoucí zahrádky a strniště na poli. V zimě všechno spalo, zahrádky byly zazimované a pole zorané. U venkovní učebny jsme naplnili ptačí krmítko a v kapličce zapálili svíčku (děkujeme panu Krákorovi, že nám kapli otevřel). Na jaře jsme obdivovali rozkvetlé zahrádky.Už umíme některé květiny, keře a stromy pojmenovat a víme, co letos vyroste na poli za kapličkou. Všechny výlety se vydařily a viděli jsme hodně zajímavého. Jen zima nás letos zklamala.Tak dlouho jsme čekali na sníh, že zimní výprava se uskutečnila až v předjaří, ale stálo to za to- viděli jsme právě narozené, asi půl dne staré kůzle :-) .
Jak asi tušíte, před námi je ještě jedna výprava za poznáním- letní výlet. Uskuteční se v druhé polovině června a snad nám bude přát počasí.




Ze života naší třídy - Slůňat



Karneval u Slůňat

Ahoj,
vy jste nás nepoznali? To jsme přece my - Slůňata. Jen jsme se dnes proměnili a jsou z nás víly, princezny, piráti, vojáci i zvířátka. Máme totiž karneval a tak si prostě užíváme. Červená Karkulka a Minnie Mouse ( to jsou pro dnešek naše paní učitelky ) pro nás připravily veselé hry a tance - třeba i s koštětem, když na nás nezbyl tanečník, či tanečnice. K našemu karnevalovému veselí se ochotně přidali maminky, taťkové a dokonce mladší sourozenci. To vám byla mela! Řádili jsme až do oběda a pak už jsme začali pokukovat po postýlkách. A jak to nakonec dopadlo? Podívejte se sami.




Slůňata za poznáním

Letošním tématem „Dobřanských pohledů“ je „Škola“ a „Martiňák“. Naše MŠ se do této soutěže zapojuje pravidelně a také Slůňata nechybí. Letos se Slůňata rozhodla pro téma „Martiňák“, a proto paní učitelky uspořádaly výpravy za poznáním.
První výpravu jsme uskutečnili v úterý 18. 5. Počasí nám přálo, a proto se vyrazilo už v 9:00, svižným krokem směr les. Přešli jsme lávku, louku, přeběhli silnici a hurá do lesa. Všichni jsme ztišili hlásky, zhluboka dýchali a rozhlíželi se kolem sebe. Tu letěl motýl, tam bzučel čmelák, tady lezl šnek a kousek dál jsme vyplašili ptáčka. Cestou jsme si ukazovali a poznávali stromy a květiny. Mravenčí cestička nás dovedla k odpočívadlu s lavičkami a tam, světe div se, kvetly konvalinky. Po kratičkém odpočinku se šlo dál. Po kraji pole, do kopce, z kopce, širokou stezkou a uzounkou pěšinkou, kolem rozkvetlých jahod, až ke mlýnu. Poté přes silnici, po starém mostě až do školky. Po obědě usnuly i zapřísáhlí nespavci.
Na druhou výpravu k nové kapličce jsme vyrazili o týden později. Počasí bylo ještě lepší než minule. Po starém mostě, přes louku, pěšinkou mezi zahrádkami, přes silnici a cestičkou v lese jsme došli až ke kapličce, kterou jsme si dobře prohlédli. Nazpět jsme se vydali kolem chatiček přes Dobřánky.
Z obou výprav byly děti plny dojmů a zážitků, a to jsme využili při tvorbě soutěžních prací.




Jak se ve Slůňatech udýchalo nejen sluníčko

Co myslíte, může se sluníčko udýchat? V pohádce určitě ano.Jeden náš jarní tématický blok jsme podle takové pohádky Aleny Riegrové pojmenovali. Když jsme si ji přečetli a vysvětlili si, co bylo zapotřebí, začali jsme si s pohádkou hrát.Během dvou týdnů se děti seznamovaly se znaky jara, s prvními květinami. Poznávaly a pojmenovávaly tak třeba sněženku, narcis, sedmikrásku, tulipán a další. Také vystřihovaly, lepily a namalovaly i veselé jarní sluníčko, a to nejen pomocí štětců, ale i svých dlaní. Také se naučily písničky, básničky, říkanky s pohybem a nejvíce ze všeho si oblíbily hudebně pohybové hry " Uvíjíme věneček " a " Na čížečka. " Někdy jsme i čarovali. To paní učitelka - čarodějnice - proměnila děti ve sluníčka a ony musely, tak , jako sluníčko na obloze, překonávat různé překážky, chodit po laně, sjíždět skluzavku, dělat kotouly. Na přání dětí jsme tyto činnosti opakovali dokonce několik dnů. Prostě jsme si užívali pohádkové sluníčko, tak, že bylo udýchané nejen ono, ale i děti a paní učitelky. Možná si řeknete, že to není nic převratného. Ale když si děti během pobytu venku notují jednu jarní písničku za druhou a uspořádají koncert i čapí rodince , která bydlí na Domu služeb, ještě jí k tomu zatancují a vyjmenují deset druhů jarních rostlin, tak to udýchání ve Slůňatech určitě stálo za to.



Paní učitelky Jarmila a Zdeňka




Zpět na hlavní stránku školky